Venku sněží

Pavel Dobeš

1:PrAokřehlá jako vrabec stojím tady,
rE7oztáčím si za sklem jízdní řády,
Dposlední vlak zmizel z dAohleduE7,
kAoleje ztrácejí se v dálce,
E7už nikdo nám nedrží palce,
Da tak se sama brouzdám pAo sněhu,
když venku snHměží,D je to tAak,
že člověk nHmevěříD na žádný další vlEak pozdějšAí, hF#mm, D 
na žádný dalšíE vlak se neAHmšíD.A Hm  D E A 
2:Od nádraží vedou stopy něčí,
jsou trochu větší,
asi jako tvoje,
boty už mám samý sníh,
ale já jdu vedle nich,
aby byly dvoje,
venku sněží a, bude-li tak,
dnes dojdu asi stěží, kam nedojel vlak za tebou, hm,
kam nedojel vlak za tebou.
3:Mám pocit, že vím, kde se bude topit
a kde se může holka opít,
ten pocit zebe,
sama už jsem symbol zimy
z vloček, které ukradly mi
zbytek nebe,
jen obrazy sněžné a žádný vlak,
a koleje též ne, a sněží až do oblak a snad i výš, hm,
a sněží až do oblak a snad i výš.
4:Od nádraží vedly stopy něčí,
byly trochu větší,
asi jako tvoje,
všude už jsem měla sníh,
ale já šla vedle nich,
aby byly dvoje,
pryč z krajiny sněžné, nevidět vlak,
a koleje též ne, a letět až do oblak a snad i výš, hm,
a letět až do oblak a snad i výš ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:16:44.127+00:00
Výsledky hledání: